Asertivita

AsertivitaAsertivita představuje umění přiměřeně se prosadit a bránit se proti manipulaci. Základní pravidlo, které je při tom uplatňováno, říká, že se jedná o přímé, přiměřené vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a potřeb, aniž porušujeme práva jiných lidí či svá vlastní.

Ačkoliv se jedná o jednu z komunikačních dovedností, pro potřeby projektu byla asertivita vyčleněna jako samostatný okruh, kterému bude potřeba věnovat pozornost.

Asertivně jednající člověk dokáže přesně a jasně definovat, o co mu jde, jak situaci vidí, co si o ní myslí a jak ji prožívá. Má pozitivní postoj k druhým lidem, chová se přiměřeně sebejistě, umí požádat o laskavost nebo ji naopak poskytnout, umí naslouchat druhým, přistoupit na kompromis či úplně změnit svůj názor pod tlakem argumentů, rozhoduje se sám, umí přiznat své chyby a nést za ně odpovědnost. Rozpozná manipulaci a umí se jí ubránit.

Opět se jedná o dovednost, kterou je zapotřebí rozvíjet od raného věku dětí. Pro potřeby prací na výstupech projektu tak bude uvažováno zejména tzv. „Asertivní desatero“, coby souhrn základních práv jedince zahrnující:

1. Právo sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně a za jejich důsledky sám odpovědný.
2. Právo dělat chyby a být za ně odpovědný.
3. Právo dělat nelogická rozhodnutí.
4. Právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující své chování.
5. Právo změnit svůj názor.
6. Právo posoudit, zda a nakolik jsi odpovědný za řešení problémů ostatních lidí.
7. Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
8. Právo říci: „ne“.
9. Právo říci: „já ti nerozumím“.
10. Právo říci: „je mi to jedno“.